Popis
Medicejská pevnost, zvaná také Forte di Santa Barbara, je velký cihlový čtyřúhelník se čtyřmi baštami na okraji centra Sieny, mezi stadionem a zahradami Lizza. Uvnitř najdeš stromy, lavičky a v létě koncerty.
Pevnost je dílem architekta z Urbina Baldassarra Lanciho, který ji postavil v letech 1561 až 1563 z příkazu vévody Cosima I. Medicejského. Vnitřek je dlouhý asi 180 metrů a široký 125 a vnější obvod měří 1 500 metrů.
Zvenčí zaujmou čtyři pětiúhelníkové bašty s ostrým hrotem, jak to vyžaduje italské opevnění. Jmenují se San Filippo, San Francesco, San Domenico a La Madonna a každá uzavírá jeden roh čtyřúhelníku.
Na severní, východní a západní baště je travertinový medicejský znak na lví hlavě. Na jižní zůstala jen hlava. Sochy se připisují Florenťanovi Francescu Camillianimu.
Pak vystoupíš na ochozy vedoucí po obvodu: samotná tloušťka hradeb se proměnila v alej se stromy a lavičkami. Uprostřed nádvoří je amfiteátr pro letní představení pod širým nebem a v pevnosti sídlí vinotéka a Siena Jazz.
Dějiny jsou však méně poklidné. V roce 1548 nechal císař Karel V. postavit tady citadelu, a ne kvůli obraně před nepřáteli: cílem bylo držet Sieňany pod kontrolou. Aby získal stavební materiál, nechal španělský velvyslanec ořezat staré šlechtické věže města.
V roce 1552 se Sieňané vzbouřili, obklíčili Španěly v ještě nedokončené pevnosti a začali ji bourat. Ale v roce 1555, vyčerpána více než ročním obléháním, se Siena vzdala a po míru z roku 1559 připadl sienský stát Cosimovi I.
To on nařídil postavit dnešní pevnost přímo nad španělskou citadelou, aby udusil každou další vzpouru. Zbraně odešly až koncem 18. století za velkovévody Petra Leopolda a v roce 1937 se i vnitřek, do té doby kasárna, stal veřejnou zahradou.
Pod hlavním vchodem projdeš přes Ponte della Vecchia, Most Staré ženy. Jméno pochází ze sochy staré ženy, která zdobila kašnu na via Pantaneto: v roce 1815 se kašna předělala a socha byla přenesena sem, až ji v roce 1829 zničili neznámí pachatelé.
Jméno však zůstalo a po mnoho let se zdálo, že se vztahuje k místní ženě, Gině Parrini zvané «Batina» (1905–1985). V roce 2000 ji pamětní deska připomíná dvěma slovy: «A Gina».
Pevnost stojí na území contrady Istrice a 17. srpna 1874 se tu konalo neoficiální Palio alla Romana, v němž závodilo devět contrad a vyhrála Oca. Na straně k historickému centru stojí socha svaté Kateřiny Sienské.
Pevnost je dílem architekta z Urbina Baldassarra Lanciho, který ji postavil v letech 1561 až 1563 z příkazu vévody Cosima I. Medicejského. Vnitřek je dlouhý asi 180 metrů a široký 125 a vnější obvod měří 1 500 metrů.
Zvenčí zaujmou čtyři pětiúhelníkové bašty s ostrým hrotem, jak to vyžaduje italské opevnění. Jmenují se San Filippo, San Francesco, San Domenico a La Madonna a každá uzavírá jeden roh čtyřúhelníku.
Na severní, východní a západní baště je travertinový medicejský znak na lví hlavě. Na jižní zůstala jen hlava. Sochy se připisují Florenťanovi Francescu Camillianimu.
Pak vystoupíš na ochozy vedoucí po obvodu: samotná tloušťka hradeb se proměnila v alej se stromy a lavičkami. Uprostřed nádvoří je amfiteátr pro letní představení pod širým nebem a v pevnosti sídlí vinotéka a Siena Jazz.
Dějiny jsou však méně poklidné. V roce 1548 nechal císař Karel V. postavit tady citadelu, a ne kvůli obraně před nepřáteli: cílem bylo držet Sieňany pod kontrolou. Aby získal stavební materiál, nechal španělský velvyslanec ořezat staré šlechtické věže města.
V roce 1552 se Sieňané vzbouřili, obklíčili Španěly v ještě nedokončené pevnosti a začali ji bourat. Ale v roce 1555, vyčerpána více než ročním obléháním, se Siena vzdala a po míru z roku 1559 připadl sienský stát Cosimovi I.
To on nařídil postavit dnešní pevnost přímo nad španělskou citadelou, aby udusil každou další vzpouru. Zbraně odešly až koncem 18. století za velkovévody Petra Leopolda a v roce 1937 se i vnitřek, do té doby kasárna, stal veřejnou zahradou.
Pod hlavním vchodem projdeš přes Ponte della Vecchia, Most Staré ženy. Jméno pochází ze sochy staré ženy, která zdobila kašnu na via Pantaneto: v roce 1815 se kašna předělala a socha byla přenesena sem, až ji v roce 1829 zničili neznámí pachatelé.
Jméno však zůstalo a po mnoho let se zdálo, že se vztahuje k místní ženě, Gině Parrini zvané «Batina» (1905–1985). V roce 2000 ji pamětní deska připomíná dvěma slovy: «A Gina».
Pevnost stojí na území contrady Istrice a 17. srpna 1874 se tu konalo neoficiální Palio alla Romana, v němž závodilo devět contrad a vyhrála Oca. Na straně k historickému centru stojí socha svaté Kateřiny Sienské.